Dita Želivská perla 4.5.1994
Od malička jsem si přála pejska, sice jsem se vídala s pejsky známých, ale nikdy jsem žádného svého neměla. Když se táta začal věnovat myslivosti, tak se rozhodl, že si pejska pořídíme. Vybírali jsme plemeno menší, aby se nám všude vešel a jelikož bydlíme v Praze, tak jsme o nějakém ohaři ani neuvažovali.
Začalo to malým musterlandem a na konec jsme se shodli, že se nám líbí anglický kokršpaněl. Táta jednou před Vánoci mrknul do inzerce psů v Myslivosti a našel tam, že prodávají 8 měsíční fenku angl. kokršpaněla zbarvením modrý bělouš. V té době jsem ani pořádně nevěděli, jak vlastně takový modrý bělouš vypadá a tak jsme se jeli jen podívat do Dolních Kralovic na toho bělouše, opravdu jen podívat.
V CHS Želivská perla měli kokříků několik a různě zbarvených, hned si nás všichni získali, byli to neuvěřitelní mazlíci. Pak nám pán ukázal Ditu. Ukazovali nám fotky, když byla štěňátkem, bylo to bílé štěně s jedním černým flíčkem a moc se líbila jedné paní z Anglie, ale ve finále si to rozmyslela a tak se rozhodli, že si Ditu nechají. Pan Novosád (chovatel) se také věnoval lovu, takže jeho psi byli lovecky vedeni a Dita už uměla základní povely.
Šli jsme se projít, aby nám pan Novosád ukázal, jak je Dita ovladatelná a poslušná. Po procházce jsem si u Novosádů povídali a přemýšleli o Ditě. Jeli jsem se opravdu jen podívat, doma jsme neměli ani misku, ale mamka tátovi řekla: "tak se rozhodni teď". A táta se rozhodl
Takže jsem si 23.12.1994 na špagátku vedli 8 měsíční krasavici modrého bělouše.
Dita prokázala výborné lovecké schopnosti, na jaře 22.4. 1995 kdy jí nebyl ještě ani rok se zúčastnila jarního svodu a splnila kritéria pro možný chov.
V květnu 1995 zvládla Zkoušky vloh a pak další rok ji čekala taková psí maturita a to Podzimní zkoušky 14.9. 1996
Dita se každým rokem více a více zdokonalovala a často prokazovala větší lovecké vlohy, než ohaři a jiná lovecká plemena, která se lovů zúčastňovala, pokud měla svůj den, tak vystavovala pernatou zvěř, jak podle příručky pro ohaře.
I na výstavu jsme jí vzali, ale nějak to moc nechápala a brala to za ztracený čas, takže nám stačilo, že získala titul výborná 2, r.CAC na Klubové výstavě v Praze.
Dituška je už s námi 15 let a doufáme, že ještě několik let s námi setrvá. Její vášeň pro lov s nastávajícími léty neklesla a ještě na podzim se párkrát zůčastnila lovu kachen a když chytne stopu, tak by jí nikdo netipoval její věk. Je to výjimečný pejsek, který naší rodinu rozhodně obohatil a navždy bude s námi